Pořízení pro případ smrti

Sepsáním závěti může zůstavitel pro případ své smrti vyřešit své majetkové záležitosti a předejít tak následným majetkovým sporům mezi dědici. Zejména osoby, které nemají manžele nebo děti, by měly být informovány o tom, kdo po nich bude ze zákona dědit, a případně zvážit, zda nesepsat závěť.

Zůstavitel může uvést v závěti tzv. vedlejší doložku, čili podmínku, doložení času nebo příkaz, nikoli však jakoukoli. Nepřihlíží se totiž k vedlejší doložce, která směřuje ke zřejmému obtěžování dědice, která odporuje veřejnému pořádku, která je nesrozumitelná a dále k vedlejší doložce zakazující nebo přikazující uzavření manželství, či setrvání v něm. V konkrétních případech se mohou vyskytnout nejrůznější vedlejší doložky – aby se syn stal dědicem, až dostuduje vysokou školu, aby pozůstalost připadla manželce pouze do doby, než se znovu vdá, aby se dědic postaral o zůstavitelova psa apod. Nad tím, aby byly vedlejší doložky ustanovené v závěti skutečně plněny, vykonává dohled vykonavatel závěti (viz 5. Povolání vykonavatele závěti).

Zůstavitel je oprávněn ustanovit dědici náhradníka pro případ, že dědic dědictví nenabude. Jedná se o případ tzv. obecného náhradnictví. Také náhradníkům může zůstavitel povolat postupně další náhradníky.

Dalším případem náhradnictví je tzv. svěřenské náhradnictví, které umožňuje zůstaviteli povolat za dědice určitou osobu (předního dědice) a současně určit, komu pozůstalost připadne po smrti tohoto dědice (následný dědic).

U závěti není forma notářského zápisu povinná. Pokud však závěť sepíše notář, je nejvyšší možnou mírou zaručeno, že pozůstalost bude skutečně podle vůle pořizovatele projednána. Originál závěti sepsané notářem totiž zůstává bezpečně uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, musí notář zapsat do Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidované také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.

Dědická smlouva je dvoustranné právní jednání, kdy zůstavitel povolává dědice a druhá strana s tím souhlasí. Na rozdíl od závěti nelze dědickou smlouvu jednostranně zrušit. Tato smlouva musí být vždy sepsána ve formě notářského zápisu. Dědickou smlouvou lze povolat dědice nebo odkazovníka.

Dovětkem zůstavitel neustanovuje dědice, ale činí jiná majetková opatření, jako je odkaz nebo příkaz pro dědice či odkazovníka. Odkazovník je oprávněn získat konkrétní věci z pozůstalosti, ale není dědicem, takže neodpovídá za zůstavitelovy dluhy.

Zůstavitel může v závěti určit vykonavatele, který dohlíží na plnění poslední vůle a zajišťuje její dodržování. Vykonavatel má právo dávat pokyny správci pozůstalosti a kontrolovat, že majetek je spravován podle přání zůstavitele. V závěti lze rovněž stanovit vykonavatelovu odměnu a přesně vymezit jeho povinnosti.

Zůstavitel může povolat vykonavatele závěti, který dohlíží na plnění poslední vůle, a případně i správce pozůstalosti, který spravuje majetek do vyřízení dědictví. Toto je obzvláště důležité pro zůstavitele, kteří vlastní podniky nebo obchodní podíly.

Správce pozůstalosti má na starosti správu majetku po smrti zůstavitele až do ukončení dědického řízení. Je nezbytný zejména u podnikatelů, protože může předejít škodám způsobeným spory dědiců. Povolání správce vyžaduje notářský zápis.

Pro přesné určení odměny za požadované právní jednání nás neváhejte kontaktovat telefonicky nebo e-mailem. Odměny notářů jsou pevně stanoveny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR (č. 196/2001 Sb.) a žádný notář nemůže tuto výši měnit. Výše odměny je určena pevnou částkou nebo procentuálně z hodnoty jednání. Tento systém zajišťuje nezávislost a nestrannost notářů.